POVÍDKY PORŮZNU POSBÍRANÉ

ANEB SEDM TUCTŮ VŠEHOCHUTÍ

Sedm let jsem těmito povídkami oživoval své noviny „Babočka“ aby novinářské řemeslo nebylo tak suchopárné. Dělal jsem si špásy ze všeho možného mimo politiky, protože ta je vždy buď k pláči nebo ke vzteku, a rád jsem čtenáře mystifikoval. Hlavně brněnské divadelníky a jejich publikum. Snad mi to neměli za zlé.

Nečekejte žádná moudra, žádné poučování nebo moralizování. Já takový nejsem a nechci si na takového hrát. Své čtenáře chci pobavit, rozptýlit, někdy možná trochu mystifikovat, ale vždy jen v dobrém. Nic jiného, nic víc.

Víc než sedm tuctů povídek se mi nashromáždilo v počítači během mé novinářské práce když jsem relaxoval od suchých faktů a korektních vět a já pečlivě vybíral. Veškerou politiku jsem rovnou vyhodil. Stejně není na nic jiného dobrá. A pak mi zůstaly jen radosti a potěšení, ze kterých jsem vybral ty povedené. Jak prosté!

Všechny tyto rozmanité povídky mají jedno společné – dobré konce. Nikoliv šťastné, ty posléze vesměs končívají špatně, ale dobré. Ty nešťastné konce přenechávám škarohlídům.

Mohl bych tuto knihu nazvat „the best of“ ale to si netroufám tvrdit. To ponechám na čtenářích. Pokud se mi podaří je potěšit, budou i mé nejsmělejší tužby naplněné.